1. den
Je 21.08.2009, 8 hodin a deset minut. Sedím u Anči v pokoji, Anča se ještě upravuje. Netrpělivě vyčkáváme příjezd Lenky a jejího nevlastního táty. A hurá směr Ruzyně, do letadla a pak už jen magické město Řím.
Tak, je náš první večer v Římě. Let proběhl v pohodě, bohužel, na další část dne jsme již takové štěstí neměly. Přehlédnu malou dezorientaci na italském letišti a delší čakání na batohy. Když jsme konečně našly kancelář, ve které jsme si měly vyzvednout klíče, dozvěděly jsme se, že nemáme zaplacený apartmán a po otázce, jestli budeme platit kartou nebo hotově se nám mírně zamlžilo před očima. Okamžitě jsme volaly Aniččinýmu tátovi, který svou brilantní angličitnou domluvil kompromis. Na místě jsme zaplatily zálohu 300 euro a do komce pobytu jsme měly donést zbytek. První problém jsme měly tedy úspěšně za sebou. Chtěly jsme vybrat nějaké finance z bankomatu. Ale ouha. Ten spolkl Aniččinu kartu a odmítal nám ji vydat zpět a italsky nám hlásil, že je v opravě. Anča opět volala tatínkovi, ale ten si tentorkát rady nevěděl. A banka byla již zavřená. Bohudík, štěstí se na nás usmálo v podobě dvou mužů - zaměstnanců, kteří právě z baky vycházeli. naší lámanou angličtinou jsme jim vysvětlily, co se nám přihodilo. Vzali si Anči občanku a Lenku jako doprovod a zašli dovnitř. Naštěstí nám vrátili nejen nepoškozenou Lenku, ale i Anči kreditku. Nervy jsme schladily zmrzlinou v MacDonaldu a vydaly se směrem do našeho apartmánu. Konečně něco ryze pozitivního. Byteček to byl naprosto přepychový. Po odpočinku, sprše a občertstvení jsme si vyrazily na večerní obhlídku okolí. Již dobrou náladu jsme doplnily italskou zmrzlinou, kterou nám navíc prodali krásní Italové. Cestou z nákupu se s námi chtělo zapovídat hned několik mužů, my ovšem mluvily "maďarsky". Jen jeden stál, tak říkajíc, za řeč. A dokonce nás zval do nějakého latinsko-amerického baru. My však jeho svodům zdárně odolaly a šly směrem k našemu novému domovu. Po naplánování dalšího dne a snězení půl kila hroznového vína, jsme se začaly připravovat na spánek. Jsem tedy zvědavá, co se nám tu bude první noc zdát.